Městský obvod Plzeň 9 - Malesice

Historie obvodu

Kronika obce ve formátu PDF:

strany:odkaz:
1-30KronikaObceMalesice_1
31-60KronikaObceMalesice_2
61-90KronikaObceMalesice_3
91-120KronikaObceMalesice_4
121-150KronikaObceMalesice_5
151-180KronikaObceMalesice_6
181-210KronikaObceMalesice_7
211-240KronikaObceMalesice_8
241-270KronikaObceMalesice_9
271-300KronikaObceMalesice_10
301-330KronikaObceMalesice_11
331-360KronikaObceMalesice_12
361-390KronikaObceMalesice_13
391

KronikaObceMalesice_14

rok 2012

KronikaObceMalesice_2012

rok 2013

KronikaObceMalesice_2013

rok 2014

KronikaObceMalesice_2014

Historie Malesic:

Nedaleko Plzně severozápadním směrem se nalézá Obec Malesice. O vsi Malesice jsou doloženy první písemné zprávy z r. 1239, kdy ji držel ve vlastnictví Zdeslav, syn Ratmírův. Některý z jejích dalších majitelů, snad nejmladší Děpolta ze Zbiroha - Děpolt z Malesic, objevující se v pramenech v l. 1297-1321 postavil nedaleko odtud hrad Kyjov, k němuž pak Malesice patřily. Kyjovský statek se dostal r. 1365 do vlastnictví kladrubského kláštera. Obdobně jako jiné církevní statky byly pravděpodobně i Malesice s hradem Kyjovem zabrány západočeskou šlechtou či spíše některými z bohatých plzeňských měšťanů, kteří v husitském období získávali majetek v okolí Plzně. Nejpozději v r. 1462 patřily Malesice Norimberčanu Antonínu Harsdorferovi, jenž se v době čilých styků Plzně s Norimberkem usadil v Plzni a oženil se s místní rodačkou Barbarou Fritzovou. Jeho syn Hanuš, který r. 1496 dosáhl hodnosti nejvyššího českého mincmistra, prodal Malesice v r. 1489 plzeňské měšťance Anně Šefránkové z Poutnova.

Tvrz v Malesicích je poprvé uvedena v závěti Anny Šefránkové z r. 1503. Pak se u držení Obce Malesice i tvrze vystřídala celá řada majitelů. V r. 1713-1753 ji vlastnila hrabata Barbové z Wachsensteinu, z nichž Jan Petr postavil r. 1730 na místě tvrze barokní zámek. Po této rodině následovali na Malesicích Širntygarové, kteří prodali statek, spojený již s Kozolupy, r. 1807 hraběti Hugovi Damiánovi Ervínovi. Zde se tento rod trvale na zámku usadil a vládl zde plných 100 let až do roku 1917, kdy vše prodal svobodnému panu rytíři Karlu Škodovi z Plzně a vrátil se zpět na svá panství v Rakousku. Po smrti rytíře Karla Škody pronajal jeho bratr Emil, majitel Škodových závodů v Plzni, panství i zámek Janu Pretlovi.

Zámek je dílem známého plzeňského barokního architekta Jakuba Augustona. Stojí na mírném svahu nad vesnicí a má tvar obdélníku, z jehož zadního průčelí vystupují 3 strany osmistěnu sálů. Střecha je mansardová. Hlavní průčelí, směřující k západu, je uprostřed rozděleno trojosým rizolístem, které svým druhým poschodím převyšuje křídla, původně jednopatrová, při posledních adaptacích doplněna o druhé poschodí. Po r. 1945 se zámek stal majetkem plzeňských vysokých škol, pro něž byl po požáru v r. 1948 opraven a adaptován jako studentská kolej.

V roce 1939 byly Malesice připojeny k Velkoněmecké říši. U tzv. Kříže byly postaveny hraniční závory. Z obce se vystěhovalo 65 českých rodin. Po osvobození Plzně 5. května 1945 sídlil v zámku štáb americké armády. Z obce bylo odsunuto 35 místních němců a 160 říšských uprchlíků.

Nedílnou součástí obce Malesice je vesnice Dolní Vlkýš, o níž je dochována první písemná zmínka z r. 1115, kdy byla ves údajně v držení majetku Kladrubského Kláštěra. Název Vlkýš bylo jméno významného dobyvatele této osady. Okolo r. 1900 patřila ves Dolní Vlkýš k hejtmanství Stříbro, okres Touškov, fara Malesice a pošta Plzeň. Dle údajů z Ottova Slovníku zde žilo ve 27 domech 7 českých a 144 německých obyvatel. V obci se nachází výrazná stavba památkové hodnoty kaplička sv. Jiří, která je v současné době po rekonstrukci.

Poslední aktualizace: 20. 11. 2015, Tomáš Píhrt