Městský obvod Plzeň 9 - Malesice
Úvod Život v obvodu Aktuálně z obvodu Před 110 lety se staly Malesice místem…

Před 110 lety se staly Malesice místem historické události - prvního letu letadla na českém území

Překvapivě málo se o tom ví, a to i mezi našimi občany - Malesice jsou obcí, která se nesmazatelně zapsala do historie českého letectví. Uskutečnil se zde první úspěšný let letadla na českém území. Bylo to 26. května 1910, tedy právě před 110 lety. Bohužel, současná situace neumožňuje připomenout si toto výročí větší veřejnou akcí, a tak v den výročí 26. května odpoledne letci oslaví 110 let české aviatiky alespoň symbolicky přeletem letadel nad místem, kde se historická událost odehrála. 
Na následujících řádcích se pokusím ve stručnosti souvislosti, které provázely první let v Malesicích. Vysvětlit podle informací, které jsem získal z historických zdrojů a odborných článků a odpovědět tak na otázky, které se v souvislosti s událostmi před 110 lety nabízejí.  
Proč právě Malesice? 
Byla to víceméně náhoda. České aviatické družstvo, které sdružovalo hrstku českých průkopníků létání, se původně pro vybudování letiště pro první let zajímalo o jiné lokality především v Praze a okolí, například o pronájem části dostihového závodiště v Chuchli. Jenže naráželo tam na neochotu. Když už aviatikům konečně dorazilo z Francie vytoužené letadlo Blériot XIIbis, museli narychlo vyřešit problém kam s ním a právě v tu dobu uspěli v Plzni, která jim nabídla náhle nevyužívaný areál Plzeňského dostihového spolku v Malesicích. 11.března 1910 Okresní úřad ve Stříbře uznal malesické závodiště za způsobilé pro letecký provoz a 15.března 1910 byla v místním tisku zveřejněna informace, že „v Malesicích vznikl první řádný a stálý aerodrom v Čechách“.
Jak malesické letiště vypadalo, kde bylo a co se tam dělo?

Na bývalém dostihovém závodišti, které se nacházelo na tzv. ostrově na pravém břehu dnešního koryta řeky (viz mapka), vyrostl nový dřevěný hangár a bylo v něm zaparkováno zmíněné dvoumístné výcvikové letadlo Blériot.
 Dráha byla upravena na délku tři sta metrů a šířku třicet pět metrů a směřovala ve směru od Malesic. Začali se zde trénovat budoucí čeští piloti a připravovali se za dozoru instruktora Roberta Schweizera. Ten se také pokoušel o prezentační ukázkové vzlety už v průběhu dubna 1910, ale nedařilo se mu to a stroj dokonce při jednom z pokusů pochroumal. Ve stejné době se o první lety s letadlem pokoušel také známý český aviatik ing. Kašpar v Pardubicích, ale také jemu se dařily jen krátké vzlety v délce maximálně několik set metrů, na první skutečný let v Česku se ještě muselo čekat až na konec května právě u nás v Malesicích.
Jaký byl sled malesických událostí na konci května 1910?
Místo přece jen nezkušeného spíše mechanika než pilota Roberta Schweizera nakonec poslali Francouzi do Malesic o poznání kvalitnějšího pilota Henriho Maria Jullerota s úkolem předvést na dvouplošníku Farman v zemích českých poprvé létající stroj v akci...
Po úspěšné úřední zkoušce 17.5.1910 trvající 4 minuty a 17 sekund mu byl povolen veřejný vzlet.
Je neděle 22. května 1910, půl páté odpoledne. Malesický areál hlídá kordon četnictva, jízdní i pěší policie. Uvnitř se tísní téměř šest tisíc lačných diváků, možná trojnásobek dalších očekává historickou událost na blízkých kopcích, přestože ve Vyhlášce veřejného vzletu Farmanovým biplanem se jasně praví: „Pro diváky není bez nebezpečí se dívati zvlášť z blízkých vyvýšených míst. Neuposlechnutí tohoto předpisu stíháno bude pokutou od 2 do 200 K nebo vězením od 6 hodin do 14 dnů.“ Pět hodin odpoledne. Farman už se měl vznést do vzduchu, naneštěstí ale fouká příliš silný vítr. Tři čtvrtě na osm. Na obloze už se objevuje měsíc, a tak musí pořadatel a otec slavného režiséra Martin Frič vytáhnout na žerď červenobílý prapor signalizující, že start se odkládá na čtvrtek 26. května. Dost napínání – 26. května se to už povedlo. Toho dne se počasí umoudřilo, rychlost větru nepřekročila osm metrů za sekundu. Jullerot přijel z Plzně těsně před pátou hodinou odpoledne. Francouz si dal hodně záležet na výzdobě, jeho letadlo zdobilo na krajní vzpěře mezi křídly pět vlaječek ve tvaru trojúhelníka: francouzská, champagneská, česká, rakouská a osobní se zlatě vyšitým latinským heslem Opertet velle - Jen chtít. Jullerota ale nezdobila jen skvělá výzdoba letounu, dokázal také potvrdit pověst pilota, která ho předcházela. Skvělý start s Farmanem a poté pět okruhů a osmiček ve výšce osmdesáti metrů nad Malesicemi bylo nevídaných - a hlavně prvních. Muž na létajícím stroji se před užaslými diváky udržel ve vzduchu plných devět minut.
Po přestávce přidal hrdina dne ještě dalších pět a čtvrt minuty ve vzduchu a pět tisícovek diváků mu poté uspořádalo na zemi nadšené ovace, které pokračovaly i v Plzni.
Kromě honoráře byl Jullerot odměněn vzpomínkovou stuhou Českého aviatického družstva. Malesice si připsaly první dokonanou leteckou produkci v Čechách.
Jaký byl další osud malesického letiště?
Malesické letiště sice obstojně fungovalo a plnilo svůj účel k plné spokojenosti aviatiků, ale bohužel jeho existence neměla dlouhého trvání. Rakouský Jockey-Club, kterému po zániku Plzeňského dostihového spolku spadlo do klína závodiště, se rozhodl, že opět obnoví dostihovou činnost a tak mu letecký provoz začal překážet. V říjnu 1910 byl dřevěný hangár z Malesic odstěhován na nově vznikající letiště na Borských polích a tím se sice významná, ale bohužel krátká historie malesického letiště uzavírá.
Podle veřejně dostupných historických zdrojů a článků zpracoval
Bc. Aleš Tolar, starosta MO Plzeň 9

 

Poslední aktualizace: 16. 10. 2023, Tolar Aleš