Městský obvod Plzeň 9 - Malesice
ÚvodBobr se vrátil do Malesic, važme si ho. Naopak nutrie nekrmte, ty jsou škodné

Bobr se vrátil do Malesic, važme si ho. Naopak nutrie nekrmte, ty jsou škodné

Vy, kdo žijete poblíž nebo chodíte na procházky do blízkosti řeky Mže v Malesicích, jste si jistě všimli nových „obyvatel“, kteří se zde usadili. Bobr evropský a nutrie říční. Živočichové na první pohled podobní, avšak ve skutečnosti zejména pro svůj vliv na životní prostředí velmi odlišní.

Pohled na následky činnosti bobrů vyvolává u mnoha lidí emoce a mnohdy mylné názory, že jsou to škůdci hodní vyhubení, přestože ve skutečnosti jsou svým konáním přírodě prospěšní. Nutrie naopak leckdo považuje za roztomilá neškodná zvířátka a dokonce je krmí, přestože jsou škodné.

Aby tyto a další souvislosti lidé pochopili a vzali za své a chovali se podle toho, vytvořili jsme společně s ing. Dagmar Svobodovou Kaiferovou, vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně na popud malesického starosty Aleše Tolara vysvětlující a varovné cedule s texty a obrázky, které jsme v uplynulých dnech v Malesicích instalovali. Tento článek vychází z jejich obsahu.

Bobrem ohlodané ani poražené stromy nejsou zkáza!

Po několika desetiletích se do naší přírody opět vrací jeden z největších volně žijících hlodavců. Velice plachý noční živočich, původně vyhubený člověkem pro chutné maso a kožešinu, se v posledních letech začal postupně rozšiřovat na všechny vodní plochy a místa, kde původně žil.

Jeho přítomnost a zejména hodně viditelné pobytové stopy jsou dnes patrné téměř na celém území Plzeňského kraje a jeho počty na jednotlivých lokalitách svědčí o stabilizované populaci.

Je dobře, že se bobr do naší přírody zase vrátil, a to i přesto, že jeho přítomnost leckde budí vášně, nenávist a nevraživost.

Dokonce je na místě tvrdit, že návrat bobra evropského do námi zdevastované, násilně přetvořené a vyčerpané krajiny byl moudrým krokem přírody, a to doslova za pět minut dvanáct.

Ať se nám to líbí nebo ne, tak bobr evropský sem prostě patří a má zde mimořádně důležité místo. Díky jeho neuvěřitelné píli systematicky a hlavně efektivně zadržuje vodu v krajině, zakládá nové tůně, rybníky, mokřady, kořenové čistírny a zásobárny vody. Ty pak posilují spodní vody, zavlažují vyprahlou půdu, výrazně snižují erozi zemědělské půdy a jsou základem vzniku nových biotopů či stanovišť pro vegetaci i živočichy.

Dále na břehové vegetaci a dřevinách realizuje bobr přirozené a nezbytně nutné pěstební zásahy, nekompromisně potlačuje nepůvodní a u vody nevhodně rozšířené druhy dřevin a naopak preferuje, podporuje a zmlazuje dřeviny původní.

To vše bez ohledu na skutečnost, že opravdový výsledek jeho snažení se na lokalitě projeví až za několik desítek let ku prospěchu ekosystému a dalších generací.

Zkrátka bobr evropský vrací naší krajině, přírodě, řekám a údolním nivám nejenom jejich původní vzhled, ale i funkčnost a hlavně význam. To, co se nám dnes zdá jako pustošení, ničení a pohroma, je však pouze náš subjektivní pocit, v jehož důsledku můžeme na lokalitě udělat podstatně větší škody.

  • Proto respektujte, prosím, přírodu a naše zvířecí sousedy.
  • Nezasahujte škodlivě do jejich přirozeného vývoje, chovejte se ohleduplně.
  • Ve vlastním zájmu dbejte při pohybu na lokalitě zvýšené opatrnosti, zejména v blízkosti ohlodaných, poražených a podnorovaných vzrostlých dřevin (stromů).
  • Vysvětlete dětem, čeho všeho se mají na lokalitě vyvarovat.
  • Nelikvidujte a neodnášejte poražené dřeviny (potravu a stavební materiál bobra).
  • Hlídejte si domácí mazlíčky a nenechávejte je volně pobíhat bez dozoru.
  • Nekrmte a nepodporujte šíření nutrie říční (nepůvodního druhu živočicha dovlečeného člověkem z Ameriky).

Autor: Karel Makoň, záchranná stanice živočichů

Poslední aktualizace: 24. 2. 2020, Aleš Tolar