Bobr se vrátil do Malesic, važme si ho. Naopak nutrie nekrmte, ty jsou škodné

Vy, kdo žijete poblíž nebo chodíte na procházky do blízkosti řeky Mže v Malesicích, jste si jistě všimli nových „obyvatel“, kteří se zde usadili. Bobr evropský a nutrie říční. Živočichové na první pohled podobní, avšak ve skutečnosti zejména pro svůj vliv na životní prostředí velmi odlišní.

Pohled na následky činnosti bobrů vyvolává u mnoha lidí emoce a mnohdy mylné názory, že jsou to škůdci hodní vyhubení, přestože ve skutečnosti jsou svým konáním přírodě prospěšní. Nutrie naopak leckdo považuje za roztomilá neškodná zvířátka a dokonce je krmí, přestože jsou škodné.

Aby tyto a další souvislosti lidé pochopili a vzali za své a chovali se podle toho, vytvořili jsme společně s ing. Dagmar Svobodovou Kaiferovou, vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně na popud malesického starosty Aleše Tolara vysvětlující a varovné cedule s texty a obrázky, které jsme v uplynulých dnech v Malesicích instalovali. Tento článek vychází z jejich obsahu.

Bobrem ohlodané ani poražené stromy nejsou zkáza!

Po několika desetiletích se do naší přírody opět vrací jeden z největších volně žijících hlodavců. Velice plachý noční živočich, původně vyhubený člověkem pro chutné maso a kožešinu, se v posledních letech začal postupně rozšiřovat na všechny vodní plochy a místa, kde původně žil.

Jeho přítomnost a zejména hodně viditelné pobytové stopy jsou dnes patrné téměř na celém území Plzeňského kraje a jeho počty na jednotlivých lokalitách svědčí o stabilizované populaci.

Je dobře, že se bobr do naší přírody zase vrátil, a to i přesto, že jeho přítomnost leckde budí vášně, nenávist a nevraživost.

Dokonce je na místě tvrdit, že návrat bobra evropského do námi zdevastované, násilně přetvořené a vyčerpané krajiny byl moudrým krokem přírody, a to doslova za pět minut dvanáct.

Ať se nám to líbí nebo ne, tak bobr evropský sem prostě patří a má zde mimořádně důležité místo. Díky jeho neuvěřitelné píli systematicky a hlavně efektivně zadržuje vodu v krajině, zakládá nové tůně, rybníky, mokřady, kořenové čistírny a zásobárny vody. Ty pak posilují spodní vody, zavlažují vyprahlou půdu, výrazně snižují erozi zemědělské půdy a jsou základem vzniku nových biotopů či stanovišť pro vegetaci i živočichy.

Dále na břehové vegetaci a dřevinách realizuje bobr přirozené a nezbytně nutné pěstební zásahy, nekompromisně potlačuje nepůvodní a u vody nevhodně rozšířené druhy dřevin a naopak preferuje, podporuje a zmlazuje dřeviny původní.

To vše bez ohledu na skutečnost, že opravdový výsledek jeho snažení se na lokalitě projeví až za několik desítek let ku prospěchu ekosystému a dalších generací.

Zkrátka bobr evropský vrací naší krajině, přírodě, řekám a údolním nivám nejenom jejich původní vzhled, ale i funkčnost a hlavně význam. To, co se nám dnes zdá jako pustošení, ničení a pohroma, je však pouze náš subjektivní pocit, v jehož důsledku můžeme na lokalitě udělat podstatně větší škody.

Autor: Karel Makoň, záchranná stanice živočichů